3. a 4. týden v LA

Ahoj, Tak kde jsme to minule skončili…Nenapsal jsem minulý týden, protože jsem zkrátka neměl čas a taky byly problémy s internetem. Jak jsem psal minule, našli jsme byt, ale jak to celé dopadlo, o tom bude tento email.Byt jsme dostali k dispozici v sobotu odpoledne a začali jsme se stěhováním od sestry z bytu. S našima věcma nebyl problém, ty se vešly do našeho auta. Dostali jsme ale nějaký nábytek a ten už se do auta nevešel. Pronajali jsme si tedy takovej pickup truck. Je tady jedna taková firma, jmenuje se U-HAUL, funguje po celejch státech a můžeš si od nich půjčit jakoukoli velikost auta. To naše stálo 20,-USD a pak 69 centů za každou ujetou míli. Tam jsme to všechno dali a přestěhovali.

Musím konstatovat, že co se týká služeb jsme pořád někde na Balkáně, protože tady lze úplně všechno dojednat rychle snadno po telefonu a bez problému. Zařídit, plyn, elektriku a kabel k internetu byla otázka vždy jednoho hovoru a o nich víc jsme se nemuseli starat. Nic nemusíš kontrolovat, všechno oni automaticky udělaj a ty pak sklopíš čepici a platíš, nic víc. J Ne, jako je fakt, že v tomhle je budeme dohánět x desetiletí.

Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že v našem bytě jsou štěnice. Normálně tam v noci byly a Karen panikařila. Ta se jich hodně moc bojí a nemohla tam zůstat. Samozřejmě, že jsme jim to hned říkali, oni přišli a profesionální firma to vyčistila. ALE, jednak ten byt čerstvě vymalovaném a do toho tenhle sprej proti štěnicím není nic zdravého, to je samej kyanid, olovo atd. dva dny nás bolela hlava, co vám budu povídat. Navíc Karen chtěla ušetřit a ten pokoj byl na boční straně budovy, byl levnější a vzadu za budovou byla hned asi 10m od budovy dálnice. 5 pruhů jedním směrem a 5 druhým, totálně po víčko celej den a hluk neutichnul ani v noci. Tudíž když člověk otevřel okno v noci, nešlo spát.

Nic, já jsem chtěl od začátku vzít byt, kterej byl sice o 130 USD dražší, ale byl na přední staně budovy, v podstatě měl okna do ulice a ta byla orientovaná na jih, tudíž celý den slunce svítilo do oken. Byl přízemní, s balkoném, velké tedy zašupovací francouzské okna, měl navíc dvě parkovací místa v garáži (ten levnější měl jenom jedno a neměl balkon). Do toho ale vstoupila Eunice a že když měl jeden byt štěnice, pravděpodobně bude mít štěnice celá budova a že už se tomu tam nedá věřit.

Začalo teda nové kolečko hledání a stresu co a jak kde zase budeme hledat. Naštěstí nás tam nechali bydlet zadarmo těch pár dní a my jsme mezitím zase po práci navštěvovali a místa a já strávil hodiny hledání po internetu.

Mě se hrozně líbil jeden byt, no co byt…to nebyl byt…byl to „guest house“ (dům pro návštevy). Prostě jeden týpek koupil barák a ten měl na zahradě takovej malej domek pro hosty. Byl to zrekontruovanej dům, všechno nové, podlaha dřevěná, nové okna, úplně nová kuchyň, nové evropské poličky a skříňky, nová trouba, nová myčka, pravá žula jako deska kuchyňské linky. Úplně nová koupelna se žulovou podlahou, fakt pecka. Oproti tomu co jsem tady za ty dva 3 týdny viděl v reálu naživo a jakou kvalitou ubytování, tohle bylo hodno evropskému vyššímu standardu. Člověk by neměl problémy s parkováním, protože on měl na zahradě hromadu místa a navíc se z něho vyklubal příjemném člověk, producent nějaký TV show, známej to docela člověk. Hned si nás oblíbil a hned nám řekl, že se mu líbíme a že chce abychom tam byli my. Stálo to 1200 USD/měsíc. Jediný co to nemělo, byla pračka a lednice. S lednicí by nebyl problém, tu karen má u rodičů,ale při představě, že bude chodit s prádlem do nedaleké prádelny se jí moc nelíbila. Problém byl ale v tom, že to bylo poměrně daleko od všeho. Od centra, od Eunice, od moře, od Karen práce a tak celkově. Kdyby pak někdo přijel za náma na návštěvu, byl by to problém s dopravou.

Mezitím jsme teda našli byt přímo v cenru West hollywoodu, kolem nás je vše pěšky dostupné a i Karen do práce to má 5 minut. To pro Karen rozhodlo a tak jsme museli zavolat tomu producentovi, že to neberem. Byl jsem z toho špatnej, protože to byla fakt bomba. Znovu jsme se tedy stěhovali a tentokrát to byla lahůdka. Karen nechtěla znova platit za ten pickup track a že to odvezeme všechno autem. Byly z toho nakonec tři otočky, přičemž při té poslední nám pomohli a jeli druhým autem Karen rodiče. Měl jsem z toho celkem srandu a smál jsem se tomu, protože oni jsou na takovéto věci naprosto nepřipravený. Američani si na všechno někoho najímaj, takže ani Karen, ani rodiče neměli žádný takový to pavouky na přichycení věcí k autu, provazy atd. Když jsem jim řekl, že se to nevejde do auta bez toho aby nebyl otevřeném kufr (protože některý kusy nábytku byly veliký), říkali, že to nejde, že dostaneme pokutu, že to je nelegální. Musel jsem se tomu smát……prostě amíci, mickeymouseové… Řekl jsem at přivezou provazy, když je přivezl, natřikrát si rozpadnul v ruce, protože ho léta nepožíval…tragédie. On to chtěl taky přivazovat na střechu. Jsem mu řekl, jestli se nezbláznil, když tam nemá zahrádku. To bez zahrádky nebo Hanusů nejde, copak by to šlo vůbec chytnout?,?...pak by zabrzdil a celý by to šlo přes haubnu.

No nakonec jsme to zvládli a jsme konečně v dalším „novém bytě“. Není to nic extra, starej barák, 8 bytů, ale máme to hned nakraji do ulice, takže to je prosluněný v centru West Hollywoodu.

Tady je adresa, tak si to vygooglíte: 1014 N. Hayworth Ave, West Hollywood 90046.

Když se podíváte na street view, tak je to za tím červeným a černým autem ten byt v prvním patře za tím stromem. Nevím kdy snímali ty ulice, asi to bylo v zimě. Vypadá to ve skutečnosti o mnoho lépe. Stromy mají ještě pořád listí, jsou to platany a vypadá to úžasně navečer. Kolem nás je pak spousta krámů, restaurací a kaváren. Jedna je nedaleko, byli jsme tam v neděli na brunchi (něco mezi snídaní a obědem). Z toho jsou také ty fotky. Představte si, že jsme čekali 45 minut na stůl. A před náma bylo tak 20 lidí. Podívejte se na fotky co jsem vyfotil, když jsme odcházeli. To tam venku čekalo tak sto dalších. Ty úplně poslední to měli tak na 3 hodiny. Já tohle vůbec nechápu, lidi příjdou na jídlo, viděj tu frontu lidií, věděj, že to bude tak minimálně na dvě hodiny a přesto jsou šťastný, že dají svoje jméno na čekací list a jdou ven čekat až je zavolaj. Tohle se tam děje úplně běžně. Když je něco fakt dobrý a kvalitní, lidi to prostě oceněj. S tím rozdílem, že u nás by asi šli jinam, kdyby viděli takovou frontu.

Je to byt 1 + 1. Ložnice a obývák s kuchyňským koutem, ale kuchyň nemá myčku a místo na vaření není skoro žádné. Ale se to líbí a to je asi to hlavní.

V tom starém bytě nám vrátěj snad všechny peníze a zálohu, aůe tady zase všechno nanovo, elektrika, plyn, internet. Všechno přehodit na nové místo.

Tenhle týden jsme jeli kolem Chinese Theatre na Hollywood Blvb, kde je ten chodník kam herci obtiskávaj ruce a nohy do betonu, je to hned vedle Kodak Theatre (kde probíhaj Oscaři) a zrovna byla premiéra filmu Clinta Eastwooda…J. Edgar (je to podle skutečné osoby, J. E. Hoovera, ředitele a zakladatele FBI, nejmocnějšího muže planety mezi lety 1935 a 1972. Hraje ten Leo Di Caprio hlavní roli. No a tak jsem naživo viděl Clinta Eastwooda J

Tam se furt něco děje. Příště vám vyfotím nesmyslnej komplex zvanej Scientology, Je to místo kde je sídlo tý podivný církve, kam jezdí Tom Cruise a John Travolta. Je to také na Hollywood Blvd. Kousek odsud.

Co se týká domů a bydlení, jen to co je opravdu nové a postavené v posledních dejme tomu 5 letech je opravdu na úrovni na jakou jsme u nás doma zvyklý, jinak je to šrot, kterej je jenom pozlátko. Ve filmech to neuvidíte, na fotkách nerozeznáte a Gogole vám o tom nic neřekne. Když to ale vše vidíte na vlastní oči a dotknete se toho, je to jen staré, postavené bůhví kdy, dřevěné, špínou pokryté, barabizny, které drží pohromadě jen snad dobrou vůlí. Je to v některých případech fakt hnus, na kterej já jsem fakt alergickém a štve mě, že jim je to prostě jedno. Řeknu vám jedno, nevím jak dlouho to v takových podmínkách je ještě udržitelné a jak dlouho to vydrží, ale jednou tady bude obrovský stavební boom a ty baráky se budou  muset opravit nebo resp. Postavit znova. Je to katastrofa v jaký kondici se nacházej. Třeba mě fascinuje jak tady vůbec nehleděj na to, kdyby se náhle ochladilo. Tady by muselo zákonitě půl populace zahynout mrazem. Třeba ten náš byt má okno vedle klimatizace a to je jakoby žaluziové, tudíž z vodorovných pásků, které se pak pákou otevírají a zavírají. Tak ale není žádná izolace, to je prostě jakoby tam okno ani nebylo. Nikde žádná tepelná izolace, prostě nic.

V tom bytě se štěnicemi vám řeknou, že byt upgradovali. Tím ale mysleli, že vyměnili koberec a plovoučku, ale tím to skončilo. Kdyby měnili kuchyňskou linku nebo celou kouplenu, to bych já bral jako upgrade. Ale když koukáte na linku a ty skříňky 40 let staré, po x zájemníkách, dovedete si představit v jakém to bylo stavu. Ano, dají vám novou lednici a myčku (pokud o to požádáte) ale v koupelně místo toho aby to celé vybourali (stejně je to z papundeklu), tak vidíte 2-3 vrstvy obkladaček na sobě nalepenejch. No hrůza. Jo a takové já mám zkušenosti z bytama v LA. Na druhou stranu je mi záhadou, jak je možné, že všichni mají přístup k vysokorychlostnímu internetu. Nevím kdy a jaké kabely tady pokládali, ale pro ně to není žádný problém vás připojit bez problému. Přitom na ulicích nevidíte, že by se někdy v minulosti kopalo, žádné takové ty překopy a plátování chodníků litým asfaltem jako to je u nás kdy se to děje neustále.

Dodnes mi není jasné, proč když hned po revoluci tenkrát Telecom po celé republice digitalizoval a určitě si všichni pamatujete, když byly všude vidět cikáni kopající výkopy pro kabely. Tenkrát to celé dělali a dnes když jsem se jich zeptat na zvýšení rychlosti z 8GB/s na 16/GBs tam mi řekli, že je jim líto, ale nejde to. Důvod?.....nedostatečná kapacita kabelů. Zkrátka to tenkrát položili a dnes to nestačí, přitom mi řekli, že stačilo položit silnější dráty, tenkrát holt asi šetřili no. Přitom dodnes rozkopané propadlé překopy ulic, dodnes díry a výsledek….nejde vám to navýšit. Budeme teda asi čekat na další cikány aby to překopali znova.

Všude je asi něco. Já asi holt vidím na všem něco, ale alespoň vám to udělá obrázek jak to tady ve skutečnosti je.

Příště napíšu o autech, a hlavně, na to se chystám obzvláště, o tom jak dělají obrubníky. Konečně jsem viděl jak to dělají přímo v praxi. Je to fakt parádička a mám fotky. Něco co u nás by potřebovalo bejt.

 Tak zatím čau