Maui, Hawaii. Část pátá

Tak a máme před sebou poslední den na Maui. Ráno jsme vyrazili na snídani a musím říct, že to bylo poprvé, co udělali dobrou káves. Bylo to nové místo a tak se asi snažili.

Kooha

Po snídani jsme vyrazili do místního muzea cukru. Stojí hned vedle toho cukrovaru. Ten je ostatně nepřehlédnutelnou součástí ostrova. Ať už se vydáte kamkoli na ostrově, vždy vás svým přítomnem továrna na cukr pozdraví. V době kampaně navíc pěkně smrdí. Proto taky bylo v našem pokoji upozornění, že v době kampaně máme zavírat okna. V ten okamžik se mi vybaví vzpomínka na Českobrodský cukrovar a dobu kampaně. Taky to byl smrad na celé město.

Cena vstupného je $12 s tím, že si průvodce děláte sami. Dozvíte se tam historii fabriky, kdo jí založil a provozoval, kolik se tam zpracovává cukru a proces jeho výroby.

Cestou na letiště jsme dotankovali benzín a ještě naposledy zastavili v tomto kouzelném obchodě Down to Earth.

Mají tam jen organické věci a „žádné“ maso. Jen vegetariáni si přijdou na své. Tomu muzikantovi před vstupem jsem dal jeden dolík a vylepil mi takovej úsměv, že to bylo pomlaskání na duši.

Toho nanuka, ručně vyrobeného byste měli zkusit. Mají více příchutí.

No a byl čas všeho nechat a vrátit se domů. Nechat tam ten ráj rájem a jít zase ťahať. Rozloučili jsme s panímámou. Resp. ona to nebyla panímáma, byla celkem mladá, 49, pohledná paní od které jsme si pronajali ten sluneční pokoj s balkonem s výhledem do džungle. Vyprávěla nám celý její životní příběh. Jak se v 17 letech rozhodla, že uteče z domova. Její máma totiž byla filmovou herečkou a prý velmi krásnou. Neřekla nám její jméno, ale povídala, že má dvě sestry a jednoho bratra. Máma je měla všechny s někým jiným. Byla třikrát rozvedená. Ona je z nich nejstarší, a když byla malá, máma se z LA odstěhovala na Oahu. Jak již řekla, když jí bylo 17, sbalila si věci do baťohu, v kapse měla $25 (to bylo všechno, co měla) a rozhodla se, že uteče. Máma jí přistihla, když se balila. Zeptala se jí, co se děje. Ona na to, že všichni kolem ní jsou blázni a že z toho musí utéct. Máma na to, že ji sveze na letiště. Tenkrát letenka mezi Oahu a Maui stála $25. Máma jí dala $10 a popřála hodně štěstí a tak to bylo. Dcera se octnula na Maui a od té doby je spokojená. Naučila se, že aby přežila, musí se otáčet a mít alespoň tři zaměstnání. Krom tedy pronajímání ještě pracuje jako bytová designérka a pak má tělocvičnu na jogu. V dnešní době na Maui a vlastně i ve městě Kihei, 5 minut od jejího baráku, žije i její matka a obě sestry. Každá v jiném domě, ale vzájemně od sebe fakt 5 minut. Jediný jejich bratr žije ve Stockholmu. Vyprávěla nám příběh, jak Hawajané defacto přišli o svoji zemi. Bílý muž, když viděl, že to neuzme hrubou silou, začal delší proces vměšování do královských rodin svatbami.

Jeli jsme na poslední večeři do velmi dobré restaurace kousek od nás a bylo to dobré. Dal jsem si zase fish and chips a Karen měla fish tacos.

V místním Costco jsme dotankovali benzín, vrátili auto a hurá na letiště. Letiště je staré a špinavé. Bylo vidět, že postavené někdy v polovině minulého století a od té doby se do něj nedal ani dolar. Staré koberce, vyžité no hnus. Takhle to ostatně vypadá na hodně Amerických letištích, je to smutek. Když vidíte to pozlátko v Hollywoodských filmech, kde ukazují Ameriku jako Macho a leadera světa, všechno se blýská, a potom to porovnáte s realitou, chce se mi bučet.

Na letišti ještě podruhé $25 za moje zavazadlo a pak hurá do letadla. Bai bai Maui, nevím, kdy tě zase uvidíme, ale asi to bude za dlouho. Naštěstí jsem měl tu čest tento ostrov vidět. Nevím, jestli bych tam mohl žít. Neumím si to představit. Já nemám rád, když je něco odříznuté od zbytku světa. Ať je to ostrov anebo jen město, kam vede jen jedna cesta. Žije se tam tak nějak pomalu, nikdo nikam nespěchá. Za celou dobu tam na sebe nikdy nezatroubil v autě a všichni byli hrozně milý. Ty pohledy na ostrov jsou ale peckózní. Když jedete v autě po silnici a koukáte na ty kopce kolem, jak jsou v mracích, přičemž na pláži svítí slunce, jsou dost dobrý.

Tak to je konec. Dostali jsme se do finále. A jaké máme počty? Tady jsou:

Letenky $1.476 (2 zpáteční letenky LA-Kahului)

Ubytování $655

Půjčení auta $326 (včetně pojištění, jinak 159)

Benzín $78

Útrata za jídlo $711

Transfer na/z letiště $53

CELKEM $3300

Tolik nás to stálo. Kolik to je na český? Šedesát tři tisíc? Něco kolem toho. A byl to tedy výlet s tím, že jsme si pronajali pokoj a stravovali podle sebe. Pokud byste si koupili package (ubytování+letenka), tak ceny by byly někde kolem $1500/osobu bez jídla. Bylo by to levnější se stejným, přímým, letem, ale stejně byste se museli někde stravovat. Ono vůbec v USA stravování v ceně moc není. Tady to nefunguje, jak v nějakým mrtvým Egyptě, kde máte všechno all inclusive.

Tak to by bylo vše, z Maui vás zdraví Kooha