Kde se v LA dobře a lacině najíst č. 3 - Eddie´s
Jmenuje se EDDIE´S a podle popisu je to Italská restaurace. Možná jen na papíře, protože mi to jako Italská nepřijde, ale to na věci nic nemění.
Uvnitř to vypadá klasicky americky, kdy je to dlouhá, úzká nudle. Po pravé straně je pult, za kterým se „naživo“ vaří a připravuje jídlo a na zbytku prostoru jsou stoly. Takhle to tam vypadá. Jak říkám, malá nudle, pár stolů, na pohled nic moc, ale…stoly udržují v čistotě a je tam skoro pořád narváno. A to je to, kvůli čemu se tam chodí. Pro ty z vás, kdo máte rádi česnek…úplný ráj.
Adresa je: 4002 Lincoln Blvd, Marina del Rey, CA 90292
Na mapě to naleznete zde: https://www.google.com/maps/place/4002+Lincoln+Blvd/@33.990459,-118.4472266,19z/data=!3m1!4b1!4m2!3m1!1s0x80c2ba8e94403537:0xfe0c1eb9953626d9
Tak si pamatujte, pokud budete blízko této oblasti nebo prostě jen ve Venice na Venice Beach, která je odtamtud co by kamenem dohodil, musíte sem zajít na jídlo. Já bych vás nehnal do nějaké špelunky, kdybych věděl, že to tam stojí za houby.
Mají také profil na Yelpu: http://www.yelp.com/biz/eddies-italian-marina-del-rey
Já, když mě sem Karen vzala poprvé v roce 2009, byl jsem jak u vytržení. Nesmyslně se za levno najíte. Tenkrát se to jmenovalo ALEJO´S a restaurace byly dvě. Byly ve vlastnictví manželského páru z Mexika a ta druhá stojí opodál směrem na jih. Osud tomu chtěl a manželé se se zlou potáceli a rozvedli. Rozvod zasáhl i rodinný business a manželka si nechala jednu a druhá zůstala manželovi. Tato, do které chodíme, patří manželovi a ten si jí musel nechat přejmenovat na už zmíněné EDDIE´S. Manželce připadla ta druhá. Tam jsem byl jednou, je větší a má úplně stejné menu.
No a proč vám to všechno píší a v čem je to tam dobré? No, předně, jak už plakát na vitríně předem hlásá: „Like“ garlic…! You will „LOVE“ us!, což znamená „Máte rádi česnek…! Budete nás milovat“.
A skutečně! Dají vám totiž misku olivového oleje, plného rozdrceného česneku aniž o to požádáte ihned, jak zasednete ke stolu. K tomu dostanete ošatku čerstvě upečené, nakrájené bagety a to ZCELA ZDARMA. To těsto, z kterého je ta bageta je měkounké, jak vata. Přirovnal bych to k těstu, z jakého jsou langoše, tudíž se s ním krásně namáčí ten oliváč.
Tady můžete vidět misku s olivovým olejem, plným česneku.
Protože jsme dva, tak si každý dá lžíci oleje na talíř a na řadu přijdou dochucovadla.
V mém případě sůl, pepř, parmezán a nadrcené chilli papričky. Celé to zamícháte a pak už jen vezmete bagety a namáčíte…..jen to píšu a už se mi zase sbíhají sliny.
Celá tahle atrakce je zcela zdarma a zrovna tak i „refill“ (doplnění). Ty misky s olejem a česnekem my dva s Karen dáme běžně dvě při jídle a jednu odnášíme domů jako závdavek. S tím souvisí i ošatka baget. Ty samozřejmě jdou ruku v ruce s olejem a personál ochotně doplňuje „do plnejch“.
No a co si běžně dáváme? Po tolika návštěvách už víme, co nám jede nejvíce a tak si vždy dáme velký „Chopped Italian Salad“ a „Shrimp El Diablo“. To jsou linguine s pálivou, rajčatovou omáčkou s krevetami. O obě jídla se podělíme, protože je toho strašně moc. Dají nám vždy na všechno dva talíře a tak není problém jíst tzv. „family style.“
Poslední dobou jsme tak přejedeni, že si i zbytek salátu neseme domu (spolu s náloží baget a oliváče) a vzdechmene ten zbytek druhý den doma. Doporučil bych tedy dát si jen salát „malý“ a i tak u toho budete funět a na koci budete „po víčko“.
Takto vypadá onen salát. Obsahuje nakrájený ledový salát, garbanzo beans (to jsou ty fazole, ze kterých se dělá humus), mozzarella sýr, salám a rajčata. Celé je to zalité strašně dobrou zálivkou. Na přání vám to opepří, jako nám. Na stole si to pak zamícháte podle libosti. Ostatní saláty jsem všechny měl, ale tenhle nám chutná nejvíc. Nezdá se, ale je ho strašně moc. Když si do toho pohostíte fuguru tím oliváčem s bagetami, najednou zjistíte, že na hlavní jídlo už moc místa není.
A tady už jsou již zmíněné linguiny s krevetami. To, co vidíte na obrázku je jen polovička z toho, co dostanete. Tohle byla ta moje. Ta druhá, kterou měla Karen, na fotce není. Ta je tady.
Na výběr ze salátů se můžete podívat tady.
Protože je to Italská restaurace, tak nesmí chybět pizzy. Na výběr máte z těchto variant.
Toto je jen první strana z jejich Menu. Následují ještě další dvě strany s hlavními jídly atd., ale to už je na vás, pokud se tam dostanete. Já vám to rozhodně doporučuji. Je to levná záležitost, dobře a strašně moc se tam najíte, až k prasknutí. A ten česnek, ten z vás potáhne ještě druhý den, ale to neva. S kombinací s olivovým olejem do sebe napumpujete dva z nejlepších antioxidantů s rozpouštědel cholesterolu.
Když tady u mne byl na návštěvě loni v listopadu kamarád s jeho otcem, tak jsem je tam vzal. Tak se jim to líbilo, že za docela krátký jejich pobyt jsme tam jeli ještě jednou. Od té doby pokaždé, když s ním mluvím na mluvítku na internetu přes TeamSpeak, tak mi zahlásí, jak vzpomíná na Edýho a jak by tam zase zašel. Zkoušel si to udělat doma (ten oliváč s česnekem), ale nebylo to prý ono. J
Ono to tam má také takovou tu pravou americkou atmosféru. Místnost jako úzká nudle, všechno původní, použité, vybydlené, nedali do toho ani „ká“ za celou dobu, plastové skleničky na vodu z kohoutku s ledem, ale obsluha příjemná a hrozně ochotná.
Za ty dvě jídla dáte dvacet babek, což je v pořádku. Vím, u Mekáče je ta desetinu ceny, ale rozdíl v tom, co si cpete do žaludku je markantní. Lidi, až pojedete do USA, hlavně nechoďte do fast foodu, je to tady 10x horší než u nás. U nás jsou ty restaurace alespoň nově postavené. Tady to bylo všechno vybudované kdoví kdy, (asi v šedesátkách) a od té doby nula bodou do rekonstrukce. Třeba takovej Mekáč v kdekoli v New Yorku je strašnej, úplná katastrofa. Tady v LA je to podobné. V Cole je místo cukru ten hnus, corn syrup, ale….o tom už jsem psal. Takže se vám postupně budu snažit navést na místa, kam zajít na jídlo, aniž bychom vymetali všechny ty hnusoty. Příště to bude o Burgerech.
Tomáš Kohoutek
Zavítal jsem do JPL v Pasadeně.
Dnes se spolu podíváme do výzkumného ústavu, nebo laboratoře chcete-li, proudového pohonu ve městě La Canada Flintridge, poblíž Pasadeny v Kalifornii v USA se zabývá vývojem pohonných jednotek pro sondy a letouny „Národního úřadu
Tomáš Kohoutek
Americká Matějská pouť v San Diegu
Dnes se spolu podíváme do San Diega, resp. na úplný sever San Diega, Del Mar, kde hned na dálnici č. 5, spojující Los Angeles a San Diego se každý rok v červnu koná tzv. San Diego County Fair.
Tomáš Kohoutek
Otevřený dopis adventureovi-Pavlu Klegovi
Dlouho jsem nic nenapsal a tak to tentokrát bude jen psaní bez obrázků a to přímo jednomu člověku. Asi ho mnozí z vás znáte. Jmenuje se Pavel Klega.
Tomáš Kohoutek
Harry Potter v Universal Studiích se brzy otevře
Vím, psal jsem o tom v roce 2013, ale musím se k tomu ještě jednou vrátit. Předně se chci omluvit za dlouhý výpadek mých blogů, ale nějak mne poslední dobou opustila psací múza.
Tomáš Kohoutek
Whole Foods - vysavač na peníze
Pojďme se dnes spolu podívat na jeden řetězec s potravinami tady v usa. Je drahý, je skvostný a jmenuje se Whole Foods.
Tomáš Kohoutek
Jak se vydělává na flipování domů v Los Angeles
Dnes se spolu podíváme, jak dá vydělat na koupi a prodeji domu v Los Angeles. Dnes se dá vydělat na všeličemž.
Tomáš Kohoutek
Na večeři v San Diegu
Dnes se podíváme do San Diega, kde jsme byli o víkendu a zajdeme spolu na večeři do „JUNIPER AND IVY“. Co že to je?
Tomáš Kohoutek
New York - část 3. (poslední)
Dnes se naposledy vrátíme do New Yorku, kde jsem letošního května brouzdal ulice s půlroční dcerou v kočáře.
Tomáš Kohoutek
Jax sem v LA koupil biz (business)
Než dokončím výlet v New Yorku, je tu jeden velký update ohledně mého života a živobytí tady v Los Angeles. Začátkem listopadu roku 2011 jsem se octnul na LAX, vyplivlo mě letadlo s kufrem v ruce a hochu starej se...
Tomáš Kohoutek
Výlet do New Yorku - 2. část
Dnes se podíváme vesměs na místa, kde jsem/jsme jedli a tak bude skoro celý blog o jídle v New Yorku.
Tomáš Kohoutek
Výlet do New Yorku - část 1.
Dnes bych chtěl ztratit pár slov o New Yorku, kde jsme byli se ženou a naší půlroční dcerou. Manželka má totiž novou práci, a jelikož její šéf pracuje v New Yorku, poslali jí na trénink do jejich kanceláře právě do New Yorku.
Tomáš Kohoutek
New computer - můj nový počítač
Poslední počítač, který jsem si postavil, ještě když jsem byl doma, byl pecka. Bylo to v roce 2008 a dodnes ho mám doma. Musel jsem ho nechat doma, vážil totiž přes dvacet kilo a byl obrovskej.
Tomáš Kohoutek
New truck - můj nový náklaďák
Všechny vás zdravím. Po velmi dlouhé pauze zase o sobě dávám vědět formou blogu a chtěl bych úvodem říci, že jsem si dal závazek psaní jednoho blogu každý týden.
Tomáš Kohoutek
Coffee table
Po menší pauze jsem tu opět s dalším kouskem nábytku, tentokrát coffee table do obývacího pokoje. Poté, co jsem vyrobil jídelní stůl, jsem dostal „zuby“ na sice menší porci co se týká objemu, ale o trochu náročnější výrobu co se týká času. Ve své podstatě to bylo o tom samém, jako jídelní stůl. Nakoupil jsem odřezky fošen, co se jim tam válely v bedně a také jsem vzal zbytky dřeva, co jsem měl z výroby jídelního stolu, a začala výroba.
Tomáš Kohoutek
Jak jsem vyrobil jídelní stůl
Dnes vám ukážu, jaký jídelní stůl jsem pro nás vlastnoručně vyrobil. Jsme krátce v novém bytě, a jelikož máme ještě pár kusů nábytku darovaných, především jídelní stůl (který se do našeho bytu svým designem už dávno nehodí), rozhodnul jsem se, že pro nás stůl vyrobím.
Tomáš Kohoutek
Jak se dá vydělat na vodě
Mám ještě trochu času, a tak bych se chtěl zmínit o nastupujícím velkém businessu prodeji vody, který tady v Los Angeles je na vzestupu.
Tomáš Kohoutek
Oslava 40. výročí časopisu Hustler
Vím, je to už hodně dlouho, co jsem napsal poslední článek a tak se raději pojďme do toho hned ponořit. Dnes se podíváme na jednu párty, na které jsem se octnul. Bylo to čtyřicáté výročí jednoho bezvýznamného plátku jménem Hustler. Jo, jo, čtyřicet let tomu bylo, kdy Larry založil svůj časopis. Už jsem vám psal o vánoční besídce, kde jsem shodou okolností také byl a tak se spolu podíváme, jak to probíhalo tady. Mimochodem, bylo to už v červenci, takže trochu starý, ale ke psaní jsem prostě doteď nedostal.
Tomáš Kohoutek
Oslava 40. výročí časopisu Hustler
Vím, je to už hodně dlouho, co jsem napsal poslední článek a tak se raději pojďme do toho hned ponořit. Dnes se podíváme na jednu párty, na které jsem se octnul. Bylo to čtyřicáté výročí jednoho bezvýznamného plátku jménem Hustler. Jo, jo, čtyřicet let tomu bylo, kdy Larry založil svůj časopis. Už jsem vám psal o vánoční besídce, kde jsem shodou okolností také byl a tak se spolu podíváme, jak to probíhalo tady.
Tomáš Kohoutek
Maui, Hawaii. Část pátá
Tak a máme před sebou poslední den na Maui. Ráno jsme vyrazili na snídani a musím říct, že to bylo poprvé, co udělali dobrou káves. Bylo to nové místo a tak se asi snažili.
Tomáš Kohoutek
Maui, Hawaii. Část čtvrtá
Vyrážíme hned další den, tj. v úterý na výlet do Paii. Cestou můžete vidět sklizeň cukrové třtiny.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1481x